Další kapitolou lekce nedávej jméno mazlíčkovi co je zařazený do kategorie žrací je chov hus kachen a krůt.K chovu hus mně přemluvili potomci bo rok před tym co mně ukecali měl souseduv synek vážnou známost tak chystali svatbu a k tomu účelu si pořídili hejno hus a tak se spolu se sousedovými housaty naše perpetamobile batolily po louce a paní sousedka je učila jak se husy pasou,vypadali všichni rozkošně a jenom já sem se klepala hrůzou a vymýšlela únikové cestičky bo zákonitě ty malé dlouhokrkaté usyčené potvory vyrostou a nastane husí teror,no ale ten rok sme byli husího teroru ušetřeni bo ty chudinky byly určené na svatební tabuli,tak se musely podrobit vykrmovací kůře a procházky po louce zkončily,přiznám se že občas mi jich bylo i líto
Nehodící se škrtněte
Můj milý deníčku nedávno mě můj drahouš zas k slzám dojal bo jak můj moribundus a já se jak lemry plužíme tak sem se já a můj moribundus před časem dohodli,že se budeme vzájemně hýčkat a jeden druhého opatrovat tak můj drahouš s pošukama jeden z mojich skleníku rozebrali a poslali na smetiště mojich zahradnických dějin ve skleníku si pár roků spokojěně vegetilo hroznové víno,které jak se ukázalo bylo pěkně zhýčkané bo bez skleníku zkryplatělo a později i zheblo,drahouša to trošku rozvrkočiilo a na jaře si do mě rýpnul prý to víno je jak tvoja kopia fukne na něho a zkryplatí,nastartoval drožku a zadrožkoval pro novou sazenicu a aby to prý nebyl rozmazlený jedináček koupil sazenice dvě,
celé léto je rozmazloval pravidelnou zálivkou,přihnojoval a kochal se jak pěkně mu prospívají,jak kohout na smetišti se čepýřil,že prý jak mu kolonáda pěkně prospívá a jeho kříčky sou jak šviháci lázeňští a jak před jeho bobulama budeme padat na prdele, nedávno jak se tak tetelím ze svojim moribundusem na houpačce,přiletěl jak furija a praví cosik ve smyslu starko jak starý cyp lítá,hnojí, zalívá a ti šviháci nevděční zhebli,zaplužím se na vizitu ku hroznám a po vizitě sem se připtala kaj mu co zheblo bo nevidím nic zhebnute,drahouš zareagoval prý či sem slepá bo asi plíseň či co bo všechny listy popadaly s obavami o jeho zdraví se držím za palu a k slzám dojatá se ptám či mu to robí často?prý co?pravím ty zkraty ve vedení bo to už tak bývá,že na podzim rostliny listy zhazujou, a tak opřený o rýč se snažil mi valit klíny do hlavy a rýpnul si do mojich borůvek co sousedí s jeho hroznem a prý starko to tvoje borůvčí to je apokalypsa, atrapy,hambářky hambaté špetí tady moji kolonádu asi ti je zlikviduju,zocelená dlouholetým soužitím sem se nenechala zviklat a bráním borůvčí vlastním tělem a štěkám,že tu apokalypsu má na svědomí on bo už pět roku je mu zatěžko jich oplotit a tak nejenom že každé jaro se na ně vrhnou paroháči z lesa a do mrtě je ožerou pak jak borůvčí znova naraší on se přivalí ze sekačkou a ty ubohé chudinky bo nemají sílu se uhnout,eště dorazí a pohrozila sem dotkni se jich a tvojim švihákum zkrátím fasádu u samé prdele,
drahouš tež zocelý dlouholetým soužitím nechtěl svoje šviháky vystavit nebezpečí a tak mojim hambářkám hambatým konečně postavil ochranu před nenažraným paroháčem a rýpnul si do mě,že prý je zvědavý kolik kuliček příští rok z tych atrap dá do huby,štěkla sem cosik ve smyslu že mě nedojme na to ať si najde Sněhurku rýpal jeden a připomněla sem mu jak před pár rokama jak byly děcka malé mě přesvědčil,že si fakt nutně musí vydychnout sem mu dala propustku na dva dny a s kamarádem ypsilonem na svoji jawě 350 vyrazili na Slovensko do oravských hvozdů,přijel sice za tři dny a jako omluvenku přivezl tři plné kible borůvek a já jako správná mladá blbka sem mu zežrala jeho báchorku o tym,že ty modré bobulky se vlastně ani na zavaření nehodí a tak je do poslední kuličky zpeněžil
z výnosu obratem koupil ojetinu spartaka a že byl barevně naladěný jak borůvka sme mu začli říkat čučorietka jak sme s čučorietkou raz byli v Beskydach na chatě tchyně moji sestry tak já sem na dotaz jak k čučorietce sme přišli,jak slepica vykvolala drahoušovou báchorku,jak sem u modrých bobulek zaškrtla kolonku nehodící se a tak ku spartaku sme přišli se tchyňa moji sestry zatvářila jak tajemný hrad v Karpatech,odběhla a přinesla zavařeninu borůvek na kterou se naše děcka vrhly jak hladoví psi a od huby sem jim i sklenicu musela odervat bo ju chtěli tež zežrat sem si připadala jak blbka korunovaná , dopadlo to tak,že sme byli bez borůvek i bez čučorjetki bo v zimě drahouš spartaka napasoval do stromu,tak mu pravím odval se s tym rýčem bo sem se poučila,že ne všechno nehodící se škrtněte
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)