oprášené cenzory

z archívu listopad 2009
Můj milý deníčku eště pořád válím skuru v kanafasu bo pro letošek si viry i bakterie na mě zasedly a ne a ne vyfičet,hrdlem sem prolila hektolitry bylinek,požrala kde jaké zobání předpisové i nepředpisové,moje babička by ze mě měla radost bo dobrovolně v pudu sebezáchovy sice s odporem,ale požírám a popíjím poživatiny co je do mě babička co by neduživému děcku cpala horem dolem a co sem si co by děcko pravila,že jak konečně vyrostu do huby nedám no nadarmo se nemluví,nikdy neříkej nikdy bo jak se sapiens dožije seniorského věku je prý jak malé děcko,oprášila sem cenzory a zpoměla si na léčebné kůry moji babičky bo co sem byla já neduživé děcko ona byla můj domácí lékař  i ošetřovatelka,
 bramborové průduškové zábaly,popíjení teplé vincentky s medem s mlíkem nebo brr s vajíčkem,užívání cibulových výluhů s cukrem nebo cibulový vývar s majoránkou,požírání červené řepy nebo syrové naškrabané játry a podobné léčebné kůry,raz u nás doma byla scéna jak vystřižená z národního divadla bo sem se tetelila v kanafasu s pravou nefalšovanou angínou,zobala tenkrát pro lidstvo nenahraditelného spasitele penicilin a po léčebných kůrách moji babičky měla zvrhlé choutky,moje chuťové pohárky toužily po zmrazené meruňkové dřeni,babičce sem se se svojima zvrhlýma touhama svěřit nemohla a tak večer sem svoje tajemství špitla mojemu tatovi do ucha,hned druhý den se tvářil jak tajemný hrad v Karpatech a potom co babička odběhla do obchodu pro proviant,zaklepal na dveře sousedu,kde v sousedovic výparníku v ledničce se před babičkou skrývala moje vytoužená zmrazená meruňková dřeň,ukojila sem svoje chuťové touhy a tetelila se blahem až do chvíle co babička nakukla do odpadkového koše,kam neprozřetelně můj tata vyhodil prázdný obal,
vypuklo velké vyšetřování,kde pod tíhou důkazů tata podlehl bo tvrzení,že to snědl on neobstálo ho babička chtěla dát prohlásit za nesvéprávného od té chvíle nás oba dva babička hlídala jak ostříž,tatovi pokaždé co přišel z roboty kontrolovala diplomatku a jak přicházela z obchodu kontrolovala odpadkový koš, ale i přes to sem si občas na mražených meruňkách pochutnala bo babička nevěděla nic o přechovávání mrazené chuťovky u sousedu v lednici a zmuchlaném obalu v kapse kalhot mojeho taty,nezapomenutelný zážitek je jak mi babička v plechovém hrníčku na kamnech ohřívala limonádu,eště dneska cítím ty zahřaté bublinky v nose,naše babička byla chronická ohřívačka co zahřívala i kostky ledu,aby nebyly tak studené jak pro mě tak i pro mojeho drahouša je moje babička nezapomenutelná persona bo v době jak sme s drahoušem eště spolu randili,sadili sme brambory a drahouš si nepředloženě dal svůj chmelový mok do lednice,který tam babička objevila a jak byl celý z toho sázení uřícený mu ho přinesla v plechovým hrníčku hezky prohřátý z obavy,aby nezačal kašlat,drahouš dobře věděl že s naši babičkou je diskuze marná a není radno odporovat a tak přihřátý mok pomalu usrkával, 
vlasy,které v té době eště měl se mu kroutily do ruliček,různě se u toho ksychtil a měnil barvu,potom co sem ho málem křísila sem babičce vysvětlila,že chmelový mok se pije studený z láhve nebo z oroseného půllitru se babička přemohla a pivo v plechovám hrníčku neohřívala,ale láhve s pivem v létě skladovala na sluníčku a v zimě aspoň na radiatoru,drahouš babičku prohlásil za exota,pořídil si diplomatku ve které si nosil svůj vychlazený mok,který potají chodil popíjet do sklepa.


1 komentář:

  1. Zase jsem natrefila na šťavnatý článek, díky, zase přijdu, až mi bude nedobře. Toto vy rozveselilo nejen drahouša, ale i mě s angínou

    OdpovědětVymazat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/