můj milý deníčku,kdyby se konaly korunovace blbu nejapných,byla bych korunovaná jako královna blbka bo sem zaperlila,tak že sem se zhmoždila až do svojeho ega a i když se hryžu do jazyka a peru hlavou do stolu se musím omluvit dodovi,všeckym blbum nejapným i japnym,apatikařum i svojemu drahoušovi bo jeho tidli bojlerove kabaretní vystoupení byl slabý odvar teho mojeho s protonovym číslem 12 řiznute hřibovou substanci,
raz sem si v apatice koupila vitamíny pro moje ztuhlé mozkové cenzory,cosik s hořčíkem,doma jich rozbalím a celá rozvrkočená s pikslou vitamínů mávám před nosem mladé uzlíčkové a pravím ji dívej se děvucho co mi ten apatikař prodal, ja sem chtěla hořčík a on mi dal magnezium,děvucha s ledovým klidem praví cosik ve smyslu že prý klidek a klidně to požeru bo v tym mojim pytlu zobání se to ztratí a jakási pilulka na víc že mě nezabije a svěřila se s obavama že,aby mě ta pilula tak neposílila,aby mě do tych přesýpacích hodin nemuseli odstřelit,pravím tak to teda ne děvucho ja si tam zajdu bo mě jde o princip,
