kolopejka

Můj deníčku zahradníčku je tu zas dušičkový čas a tak se pro uctění památky našich drahých zesnulých kromě různých věnců,svíček a chryzantém vyrojily i různé dekorativní jak mluví můj drahouš capiny,jak mě zas drahouš i přes moje protesty posmykal po marketach sem ho ztrestala a jednu takovou capinku koupila bo proč si v té pochmurné slotě dušišku nepotěšit.Zaujala mě kolopejka,zasazená v květináčku ve tvaru tykvičky bo před časem sem tuto rostlinku měla doma,která díky moji péči chcípla.V době jak sem tuto krásku zamordovala sem ani nevěděla jak se ta ubožačka jmenovala,nedávno sem objevila její podobenku i se jménem a tak i přes ironické poznámky mojeho drahouša sem se rozhodla to s kolopějkou znova zkusit.Nasála sem informace a sou dvě možnosti buď - anebo no každopádně mi zůstane aspoň květináček tykvička.

Kolopejka vděčná

Kalanchoe blossfeldiana

V Číně,Africe na Arabském poloostrově i v Indii rostou divoce,šlechtitele,ale zajímají zakrslé varianty,které jsou hybridy,druhu,který pochází z Madagaskaru.V roce 1930 semena této rostlinky do Evropy přivezl berlínský ob­chodník Blossfeld.V němčině se kolopejce říká Planoucí Ka­tynka podle jasně čer­veného květenství,které na dlouhých stoncích převyšuje lis­ty.Dříve se označovala

listopadka - chrysantéma

Můj deníčku zahradníčku tento článek je věnovaný všem milovníkům podzimní parádnice lidově zvané listopadka-odborně chrysantéma,která má stejně jako maceška pověst hřbitovního kvítí,právě pro svou krásu,vytrvalost a protože svou krásu ukáže na obdiv světu právě v době dušiček není to žádná rozmazlená fiflenka a tak hojně v této době zdobí hroby našich předků,stejně jako maceška se i chrysantémy začínají vracet do našich zahrad a parků.

Z historie

O chrysantémách existuje zmínka už před narozením Krista.Rostliny rostly jako křoviny ne­bo malé keře a jejich květy v průběhu let dostaly kulturněhisto­rický význam.

Pochází z Asie ve staré Čínské říši se chrysantémy pěstovaly po tisíciletí kde se je pokoušeli různě křížit zahradníci,rolníci ale i císař.Chrysantémy se také dlouho před našim letopočtem pěstovaly v japonských císařských zahradách.V Japonsku se chrysantéma nazývala Kiku.V císařském erbu je Kiku znázorněna se šestnácti květními plátky.Dokonce i jeden řád byl po ní na­zván,dodnes v Japonsku rostou i divoce.

V roce 1670 se rostli­na dostala poprvé do Evropy.Po jistou dobu ji pěstovali holandští

zahradníci,ale pak se ztratila o sto let později se dostaly do Anglie,kde taky vymizely,

Až počátkem 18. století se podařilo Francou­zům vzbudit zájem o tuto rostli­nu a začala se hojně pěsto­vat.Z Francie se rostlina opět dostala do Anglie.V polovině 18. století, kdy byly

z Číny dovezeny různé druhy, začala šlechti­telská práce.Dnes existuje velký počet sort. Nabídka obsahu­je

křusky sváteční

Okolnosti co mě přiměly oprášit pověšené křusky odstartovaly v nedělu bo tata slavil narozeniny tak na sváteční oběd na svojim bicyklu přikřuskoval i strejda,zatím co nás děcka napomínali,že do žvýkani se nemluví dospělí jeden přes druhého kvokali a probírali svévolné opuštění domácího krbu, šminkování a mini hadříky moji sestry, vypadalo to,že se u stolu zešla advokátní komora co orodovala za zrušení domácího arestu a tata statečně čelil obvinění našeho dědy,že je herodes bo trval na svojem,že na capiny ma děvucha času dost,

náš děda filozof a liberál exceloval svojim proslovem,že by měl být tata rád,že děvucha není žádná šmudla,že o sebe dbá a jakýsi kousek šminky eště nikoho nezabil a že by tata měl dát zpátečku,že či prý není jakýsi zabržděný bo hubu si šmínkovaly už baby v pravěku,

strejda si přisadil,že jak má baba pěkné nohy čemu by je měla schovávat,každý se rád podívá jak ma na co a názorově se přidal ku dědovi ,babička se přidala na tatovou stranu a lamentovala,že děda a strejda sou dva paka,uchylní nezodpovědní flegmatici a do výchovy by jim nesvěřila ani plechovku sardinek,

při chlipani knedlíčkové polívky to vypadalo nerozhodně jak se servírovala pečená husa strejdovi kapala slina až na zem,ale nám děckám zatuhlo až v patě bo ve vzduchu byl cítit průserový puch bo jak se strejda s mastnou hubou snažil zvýšit skore,hájil sestru,že není první ani poslední a dveře se mužou zabouchnout každému a vybalil na tatu báchorku o zabouchnutých dveřach o které tata neměl ani tucha,

tata vyvalil oči na vrch hlavy,ale nestačil zareagovat bo moja duchapřítomna sestra mi připomněla,že mám držet hubu a pod stolem jak kůň převalského,kopytem mi nakopla nohu až sem se rozeřvala jak tur,všichni na mě zírali jak na zjevení,jako první zareagovala babička a hned prý bedrunko moje co se stalo???

při pohledu na sestru mi to v hlavě zašrotovalo a pravím nic a cigánila sem jak když tiskne,že sem se kousla do jazyka,brácha mezi zubama procedil hééérečko a sestra se tvářila jak by tam vůbec nebyla,
báchorka o zabouchnutých dveřach momentálně kajsik vyšuměla bo babička převrátila list a prý to nic bedrunko po obědě vyrazíme do cukrárny na ovocný pohár ja sem sice chtěla zmrzlinu ale babička než by mi koupila zmrzlinu by si radši nechala hlavu useknout,

potom co babička tatovi sdělila,že po prázdninách bude u nas častěji bo mi sedmička klepala na dveře a u zápisu sem konečně prošla,tak bude dohlížet na moje křuskování do školy a tak i na sestru víc dohlídne se tatovi převrátily panenky a praví maminko to nebude nutné bo křuskovat do školy bude dalších x děcek z baráku, takže nebudu chodit sama a tež mám starší sourozence co mě do školního procesu zapojí a vtíral babičce komplimenty,že už tež není žádná mladica a měla by tež spočnout a tak se otevřela nová diskuze,strejda se přidal na tatovu stranu bo ho mrazilo při pomyšlení,že by i on byl pod drobnohledem babičky a ta by furt prudila či si ráno vzal čisté spodky nebo,že si má uklidit v tym svojim kutlochu,

děda zas vyskakoval,že ať babička u nás zůstane i na trvalo bo aspoň mu nikdo nebude kibicovat do teho jak půjde do Pindura na karban,babička k slzám dojatá o starost o její existenci nás děcka poslala se popřevlíkat do svátečního munduru a jak sme stepovali ve vycházkových křuskách před dveřma a čekali na babičku,děda měl oblečený babiččin věrtoch a konal očistu talířů po nedělním obědě a strejda s utěrkou leštil jak strhaný co děda umyl a tata ukládal do kredenca,

zatím co oni makali v kuchyni jak barevní plantážnici my sme s babičkou vyrazili do cukrárny na ovocný pohár ku večeru sme ze sestrou eště zakřuskovaly s babičkou a dědou rozloučit se ku abusu a jak abus zvednul krovky a odfičel sme zamávaly a já sem sestře ukázala modřinu po jejim kopancu a připomněla ji že mi furt eště dluží tu zmrzlinu,sestra vyměkla a zakřuskovaly sme ku cukrárně kde sestra zahlásila prý slyšela si babičku zas chachřeš tak mi místo zmrzliny koupila jedno žluté mydélko a ovocného hada s křivou hubou sme zakřuskovaly domů a večer v kanafasu sem si slíbila,že i kdyby čert na koze jezdil až budu velká si sama koupím velikááááánskýýý kopec zmrzliny a zahnípala sem bo ráno bylo třeba křuskovat do školky…….

1 2  3  4  5  6  -  8  9

vánoční kaktus

Můj deníčku zahradníčku kolopejka i vánoční hvězda jsou pod škatulí a tak čekám napnutá jak kšandy či se dílo podaří a rozkvetou,další v řadě ze série zimních kvetoucích krásek je vánoční kaktus,kterých mám dva kousky,jeden růžový a jeden červený,červený má listy i květy poměrně velké a kvete pouze jednou do roka zatím co růžový má listy i květy poměrně drobné je to hybrid a kvete i dvakrát do roka v létě i v zimě.Tyto písmenka nejsou žádné rady ani doporučení,sou to pouze moje pěstitelské hokusy pokusy.

Z odbornologie

Schlumbergera,Zygocactus, nebo taky Epiphyllum který u nás dostal název vánoční kaktus,protože v našich podmínkách kvete v době vánoční pochází z
tropických deštných pralesů ze Střední a Jižní Ameriky, především z oblasti Brazílie,kde rostou na stromech,nejsou to žádní přiživníci ani paraziti,rostou jako epifyty,epifyty jsou organismy co rostou na jiných rostlinách,ale neparazituje na nich,živí se samostatně.Jejich původní barva je červená nebo růžová,ale postupným křížením vznikly kultivary v barvě oranžové,žluté,bílé i fialové

Z pěstologie

Moje červené a růžové kaktusy nerostou doma jako epifyty,ale se tetelí v květináči v zemině určené pro pěstování kaktusů na západním okně pokoje,protože nemá rád přímé polední
slunce,vyhovuje mu i okno východní,vánoční kaktus nutně nepotřebuje být přímo na parapetu na okně,vystačí si i s poličkou nebo podobným místem,které

Pryšec nádherný, Kristova koruna, Euphorbia pulcherrima,Poinzécie

Vloni na vánoce stejně jako většina hospodyněk jsem si na ozdobu a pravou vánoční atmosféru jako obvykle tuto krásku tež pořídila.Celkem slušně prospívala a do poloviny ledna zdobila náš stůl.Jaksik mě zblbnuta tyma vánocema a radostnou euforii z nového foťáčku nenapadlo ji fotnout a zvěčnit v plné její kráse,zachovala sem se k ní jak ignorant i když si bez této kouzelné červené krasavice nedovedu vánoce představit po vánočním stromečku je to druhá nezbytná součást vánoc u nás doma,bez mučení se přiznávám,že jako u většiny hospodyněk po vánocích jak vánoční krása začala opadávat vždycky skončila na smetišti historie vánoc,letos sem se už v lednu rozhodla,že vánoční krásku nevyhodím a pokusím se napsat novou vánoční historii moji loňské vánoční krásky.

Takto vypadala koncem ledna

Nic moc jsem o ni nevěděla,ale dostala svoje čestné místo mezi ostatními květinami na západní straně květinové poličky,dva krát týdně poctivě mírně zalívala a i když ji ozdobné červené listy opadaly jsem

durman

Můj deníčku zahradníčku tyto písmenka sou věnované amaterským pěstitelům krasavcu Durmanu a pro mou milou kamarádku Natty lektorku žabí university a všechny spolužačky žabky v rámci hodiny kytičkologie,upozorňuju,nejsou to žádné rady ani doporučení sou to poznatky z mojeho více jak patnácti letého období pěstování tohoto krasavce,kterých mám dvanáct kousků v barvě bílé,růžové a žluté.

Tento krasavec má pověst,sice jedovaté solitery,ale ve svoji kategorii velkých hrnkových rostlin nemá pro svoji vůni a krásu květů konkurenta je známý pod názvyDurman,nebo Datura,lidově se mu pro jeho trubkovitý tvar květů také říká andělská trumpeta.No a abych spolužačkám žabkam porobila v hlavě trošku guláš tak pár písmenek z odbornologie - v zahradnictvích a květinářstvích se nabízejí pod různými názvy bo aby nám to amatérům trošku zkomplikovali rozdělili durmany na dva rody Datura a Brugmansia.

rod Datura
zástupcem letniček z rodu Datura je plevelný durman panenská okurka,

jednoletá bylina se vzpřímenými květy a ostnitými plody.

rod Brugmansia

víceleté keřové durmany s květy převislými a s hladkými plody.

Aby sme ten guláš ztrávili pryč od odbornologie bo většina z nás pěstuje durman brugmansia. Ať už je durman ten nebo ta všichni pocházejí z jižní Ameriky z Peru,Ekvádoru,Kolumbie a ve svoji domovině bohatě rostou a kvetou celý rok,některé rostou jako keře některé jako stromy a dorůstají do dvou až pěti metrů. Takže ti šťastni co vlastní vytápěný skleník či zimní zahradu těm tento krasavec rozdává vůni i krásu květů celý rok.Pokud ho v našich zeměpisných šířkách pěstujeme i v zimě z důvodů střídání ročních období střídání dlouhého a krátkého dne v zimě omezíme hnojení i zálivku na polovinu,aby stačil vodu i živiny zpracovat,aby neuhnil.

Názory a zkušenosti na pěstování durmanu se liší někteří pěstitelé říkají,že nemá rád příme slunce,že je spíše do polostínu,

pověšené křusky

Potom co sem čuchala ku kuchyňské vychovatelce,kterou mi tata mával před nosem,sem chvilku sekala turecký med ne že by mě osvítilo či bych rozum pobrala,ale koudel už doutnala,tak sem si nebyla jistá či by ju náhodou na uhašení na moji prdel tata nepoužil.

Čas i kdyby tragače padaly nikdo nezastaví,oslavila sem svoje šestiny,ručníkovou soudružku napadnul jakýsik virus a tak sem i do mateřinky chodila bez snoplu u nosu bo ručníková soudružka léčila bacila doma v kanafasu a náhradní soudružce bylo šum a fuk či hnípu s otevřenýma či zavřenýma očima a že sem vždycky u oběda seděla jako poslední nimral ku moji radosti tež neřešila bo nacpat obsah talířu do mě násílím bylo pod její úroveň a klidně by mě nechala i chcípnout na hlad a tak se mi mateřinka bez pruhovaného ručníku na hubě i náhradní soudružka zalíbila a tak sem snople i buskřusky pověsila na hřebík.

Celou zimu vládla pohoda,klídek,tabáček bo jak se mluví sejde z očí,sejde z mysli a ja sem pomalu na ručníkovou soudružku zapoměla, ale tež se mluví všeckeho dočasu a tak pod vlivem okolností se můj velký den MegaKřuskotřesk nezadržitelně blížil.Odstartovala ho moja sestra potom co se ji z jara začly zapalovat lýtka a jak můj starší bratr zažraný šachista si u svojeho stejně postiženého kamaráda vzájemně lechtali svoje ega kdo je lepší mi sestra byla befelem přidělena jako moje krotitelka a hlídačka bo aby nás tata uživil robil přesčas.

Bylo pěkné páteční odpoledne,byly sme samy dvě doma jak mi sestra začala mazat med kolem huby, byla hodná,že by se na chleba dala namazat a škemrala prý ty bedrunko moje že tu na chvilku vydržíš sama,mám spicha a potřebuju na chvilku vypadnout a jak mi slíbila,že si zítra zajdeme na zmrzlinu sem slíbila,že to bez ní určitě vydržím v cuku letu natáhla na sebe svůj mini midi obleček,vyštrachala svoje zakázané barvičky, napatlala si hubu včetně očí

,připadala mi jak august z cirkusu a při tom mi eště stačila zrobit přednášku co můžu spíš to bylo co nesmím,přednášku ukončila prý a nikomu nesmíš otevřít a zdůraznila i kdyby zvonil prezident a vyletěla jak mastný papír z průjezdu.

Úplně poprvé v životě sem byla doma sama,zalezla sem do dětské cimry,chvilku sem se pobavila ze svojima medvědama,povystřihovala si papírové panenky a papírové hadříky,rozkramařila sem co se dalo,ani nevím jak dlouho sem byla sama jak se ozval zvonek a zvonil a zvonil jak o dušu , seděla sem zaražená jak tříska v pr….stu ,skoro sem nedýchala, pak kdosi škemral prý bedrunko otevři to sem já jak ten kdosi začal bušit do dveří a řval cosik o malé potvoře už ve mně byla malá dušička,odolala sem slibum i výhružkám,neotevřela sem,později jak zarachotil klíč v zámku sem byla vyklepaná jak startka….klika cvakla,dveře letí brácha vchází do dveří,

brácha byl cosik jak flegmatik a tak že sem doma sama mu cenzor nahlásil až po chvilce a zahlásil tu cosik smrdí a že prý či nemám od strachu bahno na hřišti, hrdě mu pravím no dovol a bylo mi celkem fuk z čeho mě brácha obviňuje bo sem byla šťastná jak blecha v kožuchu,že už nejsem sama a ani za zlaté prase bych se nepřiznala,že mi do teho moc nechybělo, ale brácha dodal jak ne ty tak to zapácha průser.

Ten průserový zápach byl asi čut hodně daleko bo i tata se jak na sviňu z přesčasu vrátil dřív a že cenzory nikdy nevypínal mu hned docvaklo,že jeden z nás doma chybí a začal bráchu prudit blbými otázkami prý kde máš starší sestru,brácha puberťák zrobil mrtvého brouka a žvanil cosik ve smyslu nevím,nečtu,nestarám se tata ale byl neodbytný a furt prudil a tak jak začal vyslýchat mě průserový zápach zesílel a brácha abych nevyslepičila že sem byla doma sama začal předstírat,že se mu paměť vrátila a cigánil jak když tiskne a tatu ožral rohlíkem,prý odskočila si za Helou pro jakési testy na přijímačky.

Sestra mezitím jak závodní chrt letěla přes celé město ku strejdovi pro náhradní klíče bo si ty svoje zapoměla vzít a ja sem ji podle jejich instrukci o prezidentovi neotevřela.Strejdovi jak Andrzen povykládala báchorku o tym jak se nám zabouchly dveře a klíče zůstaly doma.

Venku se pomalu šeřilo jak klika cvakla dveře letí, upocená,uřícená sestra ve svojich mini midi hadříkách s rozmazanou hubou vchází do dveří, tatu jak ju viděl málem kleplo a za pozdní příchod, barvičky na hubě a mini midi hadříky vyfasovala týdenní domácí arest,že sem byla doma sama se nedověděl bo mi sestra hrozila krevní mstou sem hubu držela a ze zmrzlinou sem se tež mohla rozloučit,eště v pondělí uražená až na půdu sem zas křuskovala do mateřinky,kde mi další neblahé okolnosti připomněly můj cejch delikventa a oprášila sem svoje cestovní křusky…….

1 2  3  4  5  -  7  8  9

abus křusky

Moje křuskovani do mateřinky ze snoplem u nosu ukázalo, že mega radost celé rodiny ze zrušení lokálky se projevila jako předčasná bo zrušená lokalka byla nahrazena autobusem a že sem měla cejch delikventa a neodolatelnou touhu ručníkového maniaka ručníkovou soudružku ztrestat a žalovat babičce a dědovi sem si z mateřinky od odpolední svačinky jen tak na lehko odskočila na abus,který postával v blízkosti mateřinky.

 V busu v té době tež hned u dveří na sedadle zas seděla kondukterka s koženou kabelou na drobné a jízdenky,které prodávala on-line nastoupila sem,sedla si vedle kondukterky,ta se ze začátku tvářila jako že nic a klidně si prodávala cestujícím jízdenky až do chvíle jak se řidič kondukterky připtal tak co startujeme?Kondukterka hnidopiška se otočila na spolucestující a zas ju náramě začalo zajímat čí sem a ku komu patřím,samozřejmě se ku mě nikdo nehlásil tak kondukterka začala vyzvídat,doma mě učili,že nesmím kvokat venku s cizíma lidma tak sem konduktérce na základě výchovy neprozradila ani fň,prozradily mě moje křusky bo si kondukterka všimla,že mám na nohách místo vycházkových křusky papučové v hlavě ji pohotově zcvakly cenzory bo si všimla vyklepané soudružky co po chodníku poletovala jak postřelená husa a předala mě zpátky do jejich pařátu.

V ředitelně sem byla potrestaná držkovou od soudružky ředitelky,která pro moje abuskřusky neměla žádné pochopení a tak si mojeho tatu pozvala na kobereček, kde na mě jak prvňáček žalovala a tak sem doma dostala přídavek od mojeho taty,který mě obvinil,nejenom ze ztráty vlasového pigmentu,ale že prý ze mě začal i plešatět a zas mi před nosem mával kuchyňskou vychovatelkou,
ingredience držkové byly to nesmíš a slib,že už to neuděláš no kdo by s kuchyňskou vychovatelkou u nosu neslíbil hory i doly,ale pro jistotu sem od té doby ve školce byla cosik jak viajpi persona a vyfasovala sem osobního bodygarda co mě hlídal i na úlevovým ministerstvu.

Každou sobotu ráno babička dojížděla na raport kontrolovat či je všechno v okeju, zatím co ve školce moje šance na udržení titulu recidivista byly nulové,doma sem každou neděli večer jak babička odjížděla za dědou s usnoplaným nosem přilepeným na okně mávala babičce než mi abus zmizel z dohledu a že sem eště v té době neměla cenzory zaprášené nebyla sem žádný blbeček sem si časem dobře spočítala z které zastávky babička odjíždí.

Doma o tym neměl nikdo ani tucha bo i když mi můj tata občas před nosem kuchyňskou vychovatelkou zamával,prakticky ju na moji pře-výchovu nikdy nepoužil měla sem z ní respekt a čula sem že tentokrát už mi doutná koudel u prdelky a tak sem si dala socialistický závazek,že budu sekat turecký med a že budu mlčet jako hrob bo sem jaksi podvědomě začula,že jak bych svůj matematický vzorec vyslepičila,místo pochvaly bych měla po ptákach a babičce v abusu bych už nezamávala bo by mi určitě i okno kdoví čím zatřeli, ale jak se mluví všeho dočasu,můj velký den D se blížil…..

1 2  3  4  -  6  7  8  9

křusky předškolní

Zatím co sem si spokojeně v bezpečí vegetila s babičkou a dědou na dědině, kde se žádná lokálka nekodrcala u nás ve městě ku hyper mega radosti naší rodiny lokálku zrušli,šestka mi klepala na dveře a ja sem musela zpátky do města,kde na mě čekaly fungl nové školní křusky a tak mě odvedli do vzdělávací instituce na zápis do první třídy,kde jak mě viděli se všichni křižovali prý co ste nám to přivedli jakýsi jak sedma zelený zaprdek o hlavu větší jak nočník,samá noha,samá ruka vyzáblé vyžle a i když sem nebyla žádný zabržděný blbeček bo můj děda byl týpek snaživý,naučil mě přečíst i načmárat pár liter, tež sem se u zápisu pochlubila recitaci básničky" Michal,Michal kozu píchal,koza mečela až do večera"

ze které babičku málem kleplo a v duchu dědovi slíbila,že v ránci akce Z si zrobí brigádu a že ho doma zahrabe pod uhlí,tež přítomná soudružka učitelka si verše špatně vysvětlila a prý na základě moji vizáže mě vyhodnotili jako nežádoucí a že sem děcko podzimní sem dostala roční odklad s povinností vyměnit křusky školní za předškolní v mateřince.

Děda začal marodit a babička odjela bo musela dědu opatrovat a tak dohled na moje předškolní křuskování dostala na starost moje starší sestra,které mě do mateřinky vodila a při vzpomínkách na moje předškolní období v mateřince se jí eště dneska ježí chlupy i tam,kde žádné nemá bo každé ráno za mnou lítala jak závodní chrt bo jak sem den co den obouvala svoje předškolní křusky sem ji zdrhala a schovávala se občas jak mě dohnala mě i ručně a stručně strestala,sestra mě odmítala do mateřinky vodit bo ja sem křuskování do mateřinky bojkotovala.

Jak raz po ranním maratonu odpoledne sestra na mě zas žalovala bo do školy šprtka jedna přišla s pětiminutovým spožděním a že prý není krotitel divé zvěře, tata zoufalstvím valil hlavou o stůl a jak chytil nerva,hrozilo mi ztrestání kuchyňským vychovatelem,kterým mi tata mával před nosem, kapitulovala sem a zvolila druhou variantu a do mateřinky sem pravidelně křuskovala ubrečená ze snoplem u nosu.

V mateřince mě jedna ze soudružek prohlásili za nepřizpůsobivého jedince bo sem se nechtěla zapojit do předškolního spacího procesu a dodneska mi nesmí práh chýše překročit nic co by se podobalo červeno bílým proužkům z kterých mám celoživotní trauma bo právě ta soudružka jak sme měli v poledne spát a ja sem byla nespavec mi na obličej házela ručník s červeno bílým pruhem,abych prý se na ni netlemila a oko zavřela. Oko sem nikdy nezavřela a pod ručníkem sem kula pikle jak soudružku ztrestat………..

1 2  3  -  5  6  7  8  9

křusky sedmimílové

I když mě babička po mojim prvním cestovatelským martiriu jak si myslela bedlivě hlídala mi raz místo vycházkových křusek jakýmsi nedopatřením obula křusky sedmimílové bo jak mě raz jak si myslela pevně držela za ruku,tak jak sem viděla kodrcat se lokálku moje sedmimílové křusky vyrazily třista z místa a než se babička stačila zpamatovat sem se ji vytrhla z ruky a šup už sem zas seděla v lokálce,babička za mnou běžela co ji síly stačily a že nebyla žádný Zátopek a tež byla trošku asimetrická moje sedmimílové křusky nedohonila,babička tentokrát,aby nevypadala jako neschopná blbka co neumí zkrotit malého neposedného zaprdka,místo na příslušné oddělení VB běžela za mojim strejdou do roboty,kde v kanclu čmáral jakési plánky bo byl stavební inženýr a celá schvácená hned ve dveřích volala prý ta malá bestie mi zas zdrhla na lokalku,strejda babičku poslal domů a prý jak mě chytne rozerve mě jak hada, naskočil na bicykl a jak o život šlapal do pedálu a stíhal lokalku ve které sem si zas jenom tak seděla a klátila nožkama,

tentokrát sem daleko nedojela bo mě v lokálce poznal jakýsi spolucestující z minula a hned za tepla mě nabonzoval kondukterce, která mě hned na druhé zastávce vylifrovala z lokálky orgánovi VB co stál na křižovatce,který mě nechal zase odvezt služební drožkou na oddělení VB,kde mě tež poznal orgán VB už z minula a odvedl mě domů,
kde čekala vyklepaná babička,která jak mě viděla v pařátech orgána VB málem hanbou zplešatěla bo se musela zas na příslušném oddělení zodpovídat a podčmárnout předávací protokol,

strejdu,jak na bicyklu dohnal lokálku a kondukterka mu oznámila,že mě předala orgánovi málem kleplo a jak zuřivý pes s představou o potokách krve co ze mě potečou šlapal na oddělení VB,kde se dozvěděl,že už sem doma,doma strejda zvonil u dveří jak o dušu a jak babička otevřela se sháněl po jakýmsi výchovným předmětu,výchovný sec mazec byl odložený bo sem spala jak andílek,strejda prohlásil,že sem nenapravitelný recidivista a rostu pro kriminál a tak se babička rozhodla ,že moji výchovu přesune do bezpečí,daleko od lokalky,

načmarála omluvnou litaniu, přiložila v pořadí druhý předávací protokol a než se tata vrátil z roboty mi pobalila moje saky paky a odvezla mě na dědinu za dědou,kde žádná lokálka nejezdila a vstupní branka na dvorek měla betelný řetěz a eště betelnější zámek,můj tata se valil do hlavy prý co sem to za turistickou stvoru a prohlásil,že sem malý cestovatelský tyran a tak můj odsun s radostí odsouhlasil bo tych vysvětlivek na oddělení orgánu už měli všichni plné křusky.Ach jo,chudáčiska moje zapoměli,že nechval dne před večerem…….

1 2  -  4  5  6  7  8  9

téren křusky

Než sem svojim puchýřům pyski zalepila tou jak pravil můj drahouš luxusní Ferrari náplasti sem si uvařila dubový lektvar ve kterým sem si jak pravil můj drahouš puchýřama zesrané nohy louhovala,pozadí zabořené v gauču nohy se blahem rochní v lavoru jak se přifařil dospělák, jak mě viděl mi praví muti tu špínu nemusíš odmočovat ta po půl roce spadne sama,pravím mu mluví z tebe zkušenost?

Praví mi nemám čas na laškování potřebuju poradit bo se dostal ku nabídce luxusních téren křusek za až poloviční ceny a tak se prý rozhodli Natálce co před půl rokem oslavila svoje tříčky pohodlné téren křusky pořídit,aby měla svoje pařátky v létě jak s ní budou poprvé zdolávat tatranské kotary jak v bavlnce bo dobré křusky sou pro téren turistu cosik jak základní potravina,jak se tak probíráme nabídkou terénních křusek mi oko zavadilo o fakt parádní téren křusky moji velikosti a pravím drahoušovi díííívej se tak ty sou luxusní ty brďo v tych by si pařátky lebedily jak v bavlnce a pošimrala sem drahoušovi všechny smysly jak sem nahlas zapřemýšlela,či by do mě nezainventoval,
drahoušovi se pleška načepýřila a zanotoval svoju oblíbenou písničku,

vidíš ju babu sotva řiť na kopoču nese ale capiny furt vymýšla a dodal starko taký osel či šerpa co by tě do kotaru na plecu v tvojich téren luxusních křuskach vysmyčil takový se eště nenarodil,tak mi zklaplo a i když nerada sem drahoušovi musela dát za pravdu a aby si nemyslel,že bude mít poslední slovo mu pravím vidíš a tak dobře sem měla našlápnute,

byla sem malý cestovatelský průkopník s turistikou sem začínala,že si to ani nepamatuju a znám to jenom z vyprávění bo jak mi bylo asi tež jaksi kolem tří roku v mojim rodným městě tenkrát jezdila lokalka,kterou měli na povel kondukter nebo kondukterka,měli přes rameno zavěšenou koženou kabelku v ní drobné a kleštičky,on-line prodávali jízdenky a dohlíželi na klid a pořádek v lokalce, dneska by se řeklo průvodčí,ale i toto je pro dnešní dobu už jenom pojem.Tak jak sem měla kajsik v jakýmsi konzumu na židličce čekat na babičku sem si odskočila na lokálku a vyjela si na výlet sama,
neohroženě sem nastoupila,posadila se klátila sem si spokojeně nožkama až do chvíle než ku mě přistoupila konduktérka a začala do mě rýpat prý ty si ale hezká holčička,kde máš maminku,neuměla sem odpovědět či sem se pobála nevím, ale místo odpovědi sem na celou lokálku začala řvát jak tur a tak i konduktérka začala řvát na celou lokálku prosím vás čí je to dítě,čí je to dítě zavřete mu někdo hubu tady se nedá pracovat,

spolucestující po sobě začali pokukovat, ale nikdo se ku mě nehlásil,vynervovaná konduktérka a spolucestující mě obstoupili a čím víc na mě robili ťuťuťu- ňuňuňu tím víc sem řvala,jak na sviňu žádný známý kdo by mě poznal, pysk mi zavřeli jakýmsi cukrátkem a s kondukterkou sem dojela až na konečnou,kde na mě zavolali orgány VB a spolu s kondukterkou sme v cestě pokračovaly ve služební drožce na služebnu,kde si mě vyzvedla strachem polomrtvá babička,ale chudák kondukterka mě asi v capa proklela bo podle hesla dobrý skutek musí být potrestaný na služebně prý seděla údajně do večera.

Drahouš se na mě podíval a praví mi ty si asi tež byla dáreček a starko nepleť si pojem s průjmem bo ty si nebyla turista ani cestovatel ty si byla delikvent,chachacha pravím drahoušovi hrdě ja sem nebyla jenom jakýsik ten obyčejný delikventk ja sem byla recidivista ………….

1 -  3  4  5  6  7  8  9

sražené křusky

Ve staré lidovce se notuje jak člověk přichází do let,všecko ho začíná bolet, náš sused vždycky pravil jak člověk po padesátce ráno otevře oko a nic ho nebolí je to podezřelé a měl by si ověřit či už neleží v dřevěným hubertusu a tak by si měl každý popadesátník svoje neduhy hýčkat jako důkaz,že eště dýchá.Minulý týden,abych si svůj neduh pohýčkala a eště chvilku si s ním poskotačila sem byla na středisku v koktejlovým baru pro svůj pravidelný koktejl na rozběhnutí krevního oběhu,
válím pozadí na nemocniční pryčně,pomalu vstřebávám koktejl,nezávazně tlacháme s chlopkem co se válel na pryčně naproti mně

.Nekonaly se žádné orgie, cudně sme leželi dva metry od sebe,oba dva oblečení dokonce sme vyfásli i župan na křusky a i když nám sestřička necudně odhalila do naha naše předloktí všechno probíhalo ve vší počestnosti,jak dokapala poslední kapka,spustila sem rukáv svojeho pleteného hubertusu,vrátila křuskový obleček a pomalu sem se postavila, zavyla sem jak baskervil bo při tym tlachání sem si neuvědomila,že se mi moje jinak pohodlné vycházkové křusky srazilya to nejmíň o pět čísel,sestřička znejistěla a hned mi nabídla odvoz na dvojkoláku ku fiakru,kde na mě čekal můj drahouš s vřelým díkem sem odmítla bo na dvoukolák je času vždycky dost a pomalu sem v duchu hesla překonej sám sebe a vytrvej ze svoji fobii a sraženýma křuskama chrastila ku výtahu.

Moje sražené křusky mi dovolily nasadit tryskové tempo šneka a tak sem se s křivým pyskem jak lemra plužila a měla sem pocit,že zatím co moje křusky ubraly ze svojeho objemu,trasu ku fiakru za tu chvilku kdosi protáhnul a je nekonečně dlouhá, jak sem se málem už po břuchu jak hrdinný Meresjev ku fiakru doplazila praví mi drahouš starko kaj tak letíš,pravím mu hubu drž bo počkej vyzuju ty křusky a vemu tě s nima po hlavě,odšňůrkovala sem je a začala se shánět po ostrým předmětu,že je rozpářu bo nohy v nich byly zaražené jak prdy ve střevach,

konečně sem ty spropadené sražené křusky servala a vypadly z nich krvavé fusekle pod kterými se na mojich haksnách na svět tlemily rozedřené puchýře.Drahouš mi praví kurňa starko jak ty to robíš,jak téren koza si šplhala po Tatranských kotarach a nic a tu zajdeš dvacet metrů a haksny máš puchýřama zesrané,Pravím mu dědku nemel hovadiny a val do lekarny a cosik mi na to přines,šel,přinesl a rýpnul si do mě prý starko važ si teho bo tou sou jakési náplasti luxusní,Ferrari mezi náplastěma a prý vhodné i pro chromajzly,už měl namále, křuska mu málem přistála na plešce jak sem zahlídla  cenovku,křuska mi vypadla z pazury a málem mě odvážel zpátky na středisko bo mě málem kleplo bo i cena byla luxusně luxusní.Doma sem luxusně ferarináplasti puchýřům pysky zalepila a druhý den,jak křusky dostaly původní velikost sem je fakt ani necítila a tak sem uznala,že ten luxus má cosik do sebe.

- 2  3  4  5  6  7  8  9