exemplář
hrníček
nikdy
vitaminová bomba
Máša
Aby kočičí zpominání bylo v kompletu nesmím zapomenout na kočku Mášu,která po Ferdovi byla číča co se mu dost podobala vzhledem i charakterem,byla extremě mazlivá a od každého pedantsky mazlení vyžadovala, měla uchylku že když nebyl nikdo k mání na mazlení lezla do různých míst a nikdy ste si nebyli jisti odkud na vás vypadne,jak se třeba otevřela skřínˇ dokázala do ní nepozorovaně vklouznout a tam si spokojeně vychrapavala,akorát měl člověk menší šok jak otevřel skřínˇ a z ní na vás cosi tlemí takže se leknete až si odplivnete,
Maša se akorát tak protáhla a mnˇoukla no konečně že už jdeš v koupelně vyspávala až na dně v koši se špinavým prádlem a jak bylo prádlo nastrkané v pračce zalezla si do ní vždycky než sem pračku zaměstnala musela sem ju pro jistotu prohlídnout či tam ta skura náhodou nechrápe bo raz sem ju fakt málem vyprala,pračka byla plná prádla,zavřela sem ju(tu pračku),nasypala sem prášek no znáte to otočím čudlíkem pračka se začala plnit vodou no a to Máši nezrobilo dobře bo se z okýnka na mně tlemila a řvala na mně si blbá či co okamžitě mně pustˇ ven skurku si umyju sama,jak se holubi o víkendách vracejí do hnízda tak se tež spí všude možně a tak se tež rozkládá gauč v pokoji no raz tež nám bylo podezřelé že tolik lidí co by Mášu muchlalo a ona nikde,nakonec sme ju našli v gauču bo jak se ráno uklízelo dospělačka si ji nevšimla a složila gauč i s Mášou no a i přesto že Máša byla menšího vzrůstu jako lovec se vyrovnala Ferdovi i Sparkimu,ulovila v kurníku loupeživou lasičku a kuna pro ni tež nebyl problém,největší její úlovek byl tchoř,kterého nám donesla až do pokoje eště nikdy ste nikoho neviděli tak rychle zdrhat jak sme zdrhali tenkrát my určitě by to byl světový rekord bo věřte tchoř smrdí a jak pravím,že smrdí tak smrdí brutálně že se to nedá ani popsat, věřte není nic horšího jak tchoří smrad,pokud máte cosi o čem mluvíte že byste to nevydrželi tak věřte byste vydrželi ale s tchořím smradem ani pět vteřin,naše kočka
Máša tež byla v okolí vyhlášena cestovatelka,jak náš Ferda s oblibou hřál skuru na kapotách plechových mazlíčku našich návštěvníků,tak Máša ta jak viděla plechovku ze čtyřma kolama a majitel nedejbože nechal jakousi skulinku tak tutově si Mášu odvezl,takže jak sme měli jakousi návštěvu tak před odjezdem bylo první najít kočku a pak teprve mohli odjet bo raz tež tak jak měli u nás slezinu synci co spolu byli na vojně s našim dospělákem,tak popřijížděli svojimi plechovkami no a jeden nemohl přenocovat bo měl jakesi problémy tak jel v noci domů no asi po hodině co odjel zazpíval dospělákovi didlifen,že prý jestli máme kočku doma bo on má jakousi v autě no ozval se řehot že praskaly stromy v lese bo chudák už měl půl cesty za sebou a musel se vracet zpátky bo si nevšimnul černé pasažérky co válela skuru na zadním sedadle jeho plechovky,kotˇata měla Máša jenom jednou a protože byla menšího vzrůstu tak měla jenom jedno a to je kocour
Mašenˇák o kterém sme se chvíli domnívali,že je kočka a nakonec se z něho vyklubal kocour,který je momentální náš dvorní myšochyt,tchořa zatím díky bohu do baráku eště nedosmýčil,ale tež mu žádný myší kožíšek neunikne,do pračky ani skříně neleze,plechovky ho tež nezajímají ale mazlík,mazlík teda je ohromný no a jak Máša vypadala jak kotě tak Mašenˇák vyrostl do úctyhodných parametrů v zimě dokáže nabrat i osum kilo bo skuru válí celou zimu na gauču a někdy mám obavu,aby nezežral i nás no a jak přidou jarní touhy je z něho kost a skura bo i týden se doma neukáže no a jak přide tak je dobitý jak Berlín,věčně jakési krvavé šrámy no je to náš kožichový Kasanova a kočky z celého okolí se o něho perou od lonˇského podzimu máme doma kocoury dva,druhý má jméno exot bo přišel bůh ví odkud a s klidem angličana se u nás zabydlel a kupodivu Mašenˇák i Čenda ho do smečky přijali a nejsou žádné rvačky nad čím všichni nevěřícně kroutíme hlavou,spolu žerou z jedné misky chrápou na jednom křesle a má moc rád děti a naopak i naši nejmenší ho zbožnˇujou protože je neuvěřitelně hravý.Prostě a krátce život s kočičí skurkou je fajn,protože máme rádi zvířata jsou chlupatá a mají hebkou srst.
Pitipačka a Sparki
Nástupcem Ferdy se stala černá kočka původním jménem Pitipačka kde v pořadu pana Nesvadby(staršího),který v té době v televizi uváděl pořad pro děti kde předváděl svoje neuvěřitelné malůvky on line vystupovala kočka Pitipačka a kocour Damián,záhy se ukázalo,že není hodná toho jména a byla přejmenovaná na megeru,protože to byla břidná prase byla nepřizpůsobivá a jak ucítila potřebu bylo ji jedno kde je,prostě to udělala a tak naše chýše brzy páchla jak polní lazaret bo chloramin se stal nechtěnou součástí našeho uklízení bo bylo třeba často cosik kajsik dezinfikovat neuvěřitelných deset let sme doma pořadali hony na nezdárnou megeru,která se rokama věčného nahánění vypracovala k dovednostem veverky a v pohodě jak bylo otevřené okno bez problému šup a byla v chýši to podotýkám skákala odrazem přímo ze země ne ze stromu, děckam v pohodě z konzoly co drží kabel na přísun elektriky skákala do okna v podkroví jak raz zhučela z okna na skleník naštěstí nic nerozbila ani se nezmrzačila si vysloužila přezdívku parašutistka,jak naš mládežník měl asi čtyři roky konečně sem se zbavila plynové trouby a pořídila si novou elektrickou tak raz tak sedím luštim křižovku jak se z trouby skleněným okýnkem ve dvířkách na mně cosi tlemí pravím si co to je mám vlčí mhu?či halucinace?jak sem troubu otevřela a z ní vylezla černá megera se o mně pokoušela mrtvica bo sem nechtěla ani domýšlet co by se asi stalo,kdyby trouba byla v zásuvce bo ten malý vykuk kočku strčil do trouby a tež nezapomněl pootočit čudlíkem no ale jak raz ta svinˇa břidná pochcala naši prvorozenou sme jak rozhlasový sbor jedhlasně řvali do eteru chcípni tak za čas fakt chcípla a i když to byla břidná megera bylo nám ji líto a dokonce nám i její akrobatické výkony chyběly, na její místo nastoupil černobílý kocour,který dostal jméno ze serialu MASH bo jak radar často do tidlifenu volal halooo Sparki tak mu potomci začli říkat Sparki,byl to kocour čistotný dělat potřebu v chýši bylo pod jeho úrovenˇ a jako myšochyt byl fakt bezkonkurenční často u dveří ležela i zahryznutá krysa zatím co on se pýchou naparoval a čekal odměnu ja sem řvala jak tur a z chýše nevylezla až ju drahouš kajsik zakopal,byl to týpek co se nikdy nechtěl nechat pomuchlat nebo pohladit jak se uvelebil do křesla nikdo si nedovolil se přiblížit bo ten prskal a tasil drápy ve stylu vypadni neotravuj,ku podivu ale s Čendou vycházeli dobře a jak na křesla válel skuru tak Čenda byl jediný kterého k sobě pustil,Sparkan byl náš malý terorista co vytrvale i hodinu dokázal sedět u ledničky a čekat kdy konečně něco dostane běda ale jak se dlouho nemohl dočkat přešel do opozice zalezl pod stůl a vyčkával,kdo prošel kolem stolu šup už mu visel v tom lepším případě na lýtku,jak číhal v chodbě visel na hrbu,všichni sme ho pro jeho dobře vyvinuté drápy a lovecké schopnosti měli v úctěa tak mu jeho výstřelky procházely,byl to ale taky velký záletník a tak jak nedaleko od nás bydlí sedlák a má hodně koček Sparki tam zřejmě býval častým hostem bo sedlák všude kde nás potkal si na něho stěžoval,že atˇ si s ním zrobíme pořádek bo prý má svojích dost a na našeho parchanta není zvědavý no jak sem se ho zeptala či by mi poradil jak to mám asi udělat tak on udělal tedˇ se slabším povahám omlouvám ale on nám ho prostě zamordoval,možná si řeknete že proč to vůbec píšu,ale bohužel to je život a opravdu se to stalo a i takové odporné zrůdy mezi náma žijou a tak občas i optimista a pacifista je zralý na výstřel.
Ferda
Jak sme se do naši chýše nastěhovali i s kocourem Ferdou tak myši hromadně balily kufry a z naší chýše prchaly bo Ferda byl neuvěřitelný a poctivý myšochyt žádný myší kožíšek mu neunikl a tak sme si ho hýčkali a rozmazlovali,miloval teplo v zimě mě vytáčel jak radiátor skoro vařil jeho skura už málem smrděla spáleninou a on se na něm převaloval a mnˇaučel přilož,přilož,raz tež tak večer jako vzorná novomanželka čekám na drahouša než dorazí z odpolední šichty,lebedím si na ministerstvu úlevy zahřívám prkýnko pana ministra naráz bum bác krve by se ve mně nedořezal jak sem se lekla eště že máme ministra klasického a ne teho bulharského bo kdo ví jak by to dopadlo bo se nečekaně s rachotem rozletělo okno a v okně se objevil on našich srdcí šampion kocour Ferda
no se mi ulevilo,co by strávník Ferda nebyl vybíravý raz jak měl drahouš narozeniny i když byla středa a to byly kdysi takzvaně sladké dny sem tuto středu pojala netradičně a připravila na oběd klasický oblíbený řízek než sem ho ale usmažila sem si všechno hezky přichystala,asi roční prvorozenou i s taškou naložila na kolo a jak Šurkovski šlapala do pedálu na nákup do samošky,jak sem schvácená s jazykem na vestě dorazila domů sem se začala zhánět po připraveném řízkovém polotovaru bo ho bylo třeba usmažit si pravím kurnik sem blázen či co dytˇ tu byly kam se poděly,naraz sem učula spáleninou smrdící skuru co se spokojeně válela na rozpáleném radiatoru a zoufale sem zařvala ty hajzle jeden,jeden ti nestačil musel si zežrat všechny tři vyzbrojená pantoflem sem se zuřivě vrhla na kocoura ten ale na nic nečekal a prchal,skočil na kliku dveří ministerstva úlevy ty se otevřely a šup okýnkem zdrhnul ven,no a tak co náš nenažraný kocour měl řízkové hody my sme drahoušovy narozeniny oslavili vaječnou omeletou,tež se nedá zapomenout jak náš kočičí gurmán jak sem si tak raz s prvorozenou ohřála párky prostřela stůl,kocour seděl se slinou v hubě a čuměl z okna tak sme se šly obě dvě podívat na co to čumí no a venku na loji se houpal datel tak sme na něho tež obě dvě čuměly čeho ten nenažranec využil a párky nám zežral,byl teda inteligent bo asponˇ chleba nám nechal.
O zraněních Ferdy raději psát nebudu bo po tom jak sme málem křísili mojeho bráchu jak se kdysi sekaly louky kosou a on Ferdu v te trávě neviděl a kosou ho nabral nebo jak chodil Ferda na zálety susedum do stodoly za jejich kočkami a chudák sused měl málem mrtvicu bo ho v seně tež neviděl a nabral ho vidlama tak to by slabší povahy mohly začít omdlívat takže to vynechám,ale ujištˇuju vás že všechno to kocour přežil,byl to náš mazlíček kromě myši by ani mouše neublížil dokonce i jak náš třetí v pořadí druhý synátor měl svoje chovatelské období tak i jeho žáby a korely Ferda přehlížel a měl přátelské vztahy i s našim druhým kožichovým mazlíčkem fenkou Ronou,která jak se u chýše objevil jakýsi cizí pes a chtěl Ferdu prohnat tak vetřelca vždycky hnala svinˇským krokem,Ferda vděčnost projevoval tak že u misky byl první a ochranitelka čekala až co na ni zbude,milovali ho všichni hlavně návštěvy co přijížděly svojima plechovýma mazlíčkama a Ferda na naleštěných kapotách rád vylehával a zanechával nepřehlednutelné stopy,tak to ho samou láskou naháněli a slibovali a slibovali.Kocour Ferda byl prostě náš mazlíček a žil s náma celých patnáct roků.
houpačka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)